|||

První 💾 semestr pryč: Výzvy

4. Otestovat, jak se ti jedno dopoledne (či odpoledne) pracuje V COWORGINGOVÉM PROSTORU. Poznat své kolegy“ a položit jim několik otázek týkajících se jejich profese, zkušeností a vztahu ke coworkingu

Bylo to v minulosti a nepočítá se to asi naplno, ale navštívil jsem coworking Impact HUB v Praze nad Andělem. Jednou jsem tam šel za půldenním workshopem, podruhé tam jen tak jít na zkušenou pracovat na studijních povinnostech. Musím říct, že to bylo příjemné prostředí v tom, že byl všude dostatek světla, prostor pro koncentraci (ač je to hlavně velký open-space) a elektřina, kuchyňky a připojení k Internetu — zdánlivě vše, co je potřeba.

Chyběl mi ale pocit, že do prostoru patřím a že v něm mohu pracovat jak chci — když kolem mě procházeli lidé, koukal jsem se vzhůru, zda jim nezabírám jejich oblíbené místo. Tou dobou jsem měl ve velké ne-oblibě všechna marketingová“, na-influencerech-založená,“ apod. povolání a v průběhu pauz na kávu nebo v průběhu workshopů se mi jen potvrzovalo mé nařčení tamější populace z pozérství. Rozhodně to nemohu vztáhnout globálně na všechny návštěvníky, ale dojem to byl velice silný a v mnoha případech dle krátké interakce opodstatněný soud.

Od té doby jsem chodil být produktivní“ spíše do kaváren a asi jsem měl více štěstí na lidi — nestávalo se mi totiž, že bych potkával jen pozéry, ale lidi z různých pozadí, s různými povoláními, co šli do kavárny za různým účelem. Nesčetněkrát jsem se také potkal se spolužáky z gymnázia nebo z oboru a fenomén práce z kaváren“ mi přišel mnohem upřímnější a opodstatněnější.

5. Seznámit se v některém VYDAVATELSVÍ s tím, jak funguje (v Brně např. Host či Větrné mlýny).

S Františkem Kovaříkem jsem se účastnil virtuální prohlídky Nakladatelství HOST Brno. Zmíněné nakladatelství mám moc rád především pro jejich kvalitně vysazené knížky a i pro autory, se kterými pracují. Docela často u nich v e-shopu navíc nechám více peněz, než bych chtěl a myslím si, že svou práci odvádí skvěle. Mimo to vydávají skvělý magazín HOST, který si párkrát do roka zakoupím a prolistuji — je to pro mne takové příjemné uklidnění, že do současného světa ještě patřím a připomenutí, že existují i pečlivě a hezky vysazené publikace.

Na videoprohlídce mě ale nejvíce fascinoval (a od té doby si ho nosím v hlavě) fakt, že si distributor vezme přibližně 55 % z maloobchodní ceny knihy. Vždy jsem měl za to, že na knihách musí být větší a větší marže nakladatele — knihy se kupují o něco méně než před třeba 20 lety a muselo se to nějak projevit na cenotvorbě. Stejně tak jsem netušil, že je těch 45 % na straně vydavatele naplněných k prasknutí, jak to mají v HOSTu. O to více si vážím to, jak kvalitní vydávají publikace a hlava mi stojí z faktu, že mají ještě svoje vlastní grafické oddělení a spolupracují s různými ilustrátory an designu zajímavých knížek. A ještě o fous méně rozumím tomu, jak dokážou zaplatit“ Martina Pecinu. Františkovu moderovanou přednášku jsem zakončil tím, že jsem si na jejich e-shopu objednal další balíček knih na dlouhé zimní večery.

18. Zahrát si VIDEOHRU a napsat na ni recenzi.

Na tomto místě bych chtěl shrnout, jak si počínal Minecraft server. Z mého pohledu byla idea dobrá, ale platformě chybí komunita, chybí lidi. Z počátku byl celý průběh skvělý — otevřený svět, stavba vesničky” kolem bodu, kde se všichni spawnují — objevují, bylo super spolu procházet svět a v malých komunitách postupně budovat různé projekty. Mě osobně celý Minecraft server pomohl poznat pár mých spolužáků, zmíním Františka Kovaříka. Postupem času ale začala platforma dle mého upadat — chodilo tam méně lidí a hlavně — méně často se stalo, že by přišli ve stejný čas lidé ze stejné mikrokomunity a hráli spolu. Na serveru se začali objevovat spíš skalní hráči”, kteří si na serveru chtěli vybudovat svůj projekt a realizovat se na otevřené ploše. Z jednoho pohledu bylo i to pozitivní, KISKaři měli místo, kde se mohou mimo školu trochu realizovat a hlavně si při tom oddychnout.

V moment, kdy si i tito hráči dostavěli a dozískali své, server zůstal zase opuštěnější. A v posledních několika dnech (a asi i déle) se na něj nikdo nepřihlásil.

Myslím, že na tom nesu část zodpovědnosti tím, že pro platformu netvořím obsah“ — v čase alespoň trochu omezené projekty, neorganizuji tam žádná setkání — není divu, že se komunita organicky rozejde.

Hra navíc není primárně určena pro naši věkovou skupinu — mnohdy zaneprázdněné studenty. Možná je na vině trochu i to, že naprostou většinu našeho studijního / pracovního týdne trávíme na počítačích a chceme se po skončení od obrazovek odlepit.

Rád bych na to uspořádal nevlezlý malý výzkum, abych měl zpětnou vazbu a zjistil, zda má smysl aktivitu znovu nahodit“ a dlouhodobě v ní pokračovat.

19. Přečíst v jeden týden alespoň tři časopisy a reflektovat, jak o stejných událostech reflektují jednotlivé tituly. Je p o mě těžké vybrat tři konkrétní média, zkusím ale porovnat aféru kolem zběsilého shortování a ještě zběsilejšího nákupu akcií společnosti Gamestop.

Článek z idnes.cz/ekonomika o události referuje jako o zběsilé akci a často používá zavádějící tituly, hůře titulky: Vydělat na krachující firmě“. Hodně mluví o emocích, o boji stran proti sobě a o nenávisti.

Oproti tomu The Financial Times o události hovoří věcně v jasně označené sérii článků, k události natočili i informační video, aby mělo čtenáři kontext o tom, co se děje šířeji a neskončili u popisu rozkolu společnosti a o boji hedgeových fondů proti jednotlivým mikroinvestorům z Redditu“, ale snaží se o události zjišťovat i relevantní informace o reálných konkrétních subjektech a o peněžních tocích.

U českých médií také obecně bojuji s tím, že málokdy uvádí jakékoliv zdroje, odkud se infromace berou (pokud nejsou novináři primární zdroj, samozřejmě). Gamestop k tomuto není dobré téma, ale mám pocit, že je běžná praxe, že v zahraničí novináři zdrojují své články, pokud se nejedná o soukromé kontakty a o tajné informátory.

Na závěr bych chtěl dodat, že nebyly výzvy moc přizpůsobené současnému stavu. Rozumím tomu, že je jejich vymýšlení spoustu práce a dlouhatánská červená nit, ale je to linka, která pro mě byla v tomto období spíš překážkou v naplnění a ve vykročení ze své komfortní zóny.

Up next První 💾 semestr pryč: Design služeb, rozhraní a interakcí & výzkum Chci si sem uklidit a postupně tříbit myšlenky k předmětům ISKM02 a ISKM65 z První 💾 semestr pryč: Seminář k diplomové práci Tento předmět si skvěle dokážu představit za doby, kdy se všichni sejdeme ve veliké třídě nebo v
Latest posts První 💾 semestr pryč: Seminář k diplomové práci První 💾 semestr pryč: Výzvy První 💾 semestr pryč: Design služeb, rozhraní a interakcí & výzkum První 💾 semestr pryč: Úvod do jazyka SQL První 💾 semestr pryč: literatura, knihovní procesy a trh Co mě přivedlo na KISK?